Děláme svět barevný a radostný

Může být rodina žijící s handicapovaným členem zdravá a spokojená?

V pořadí čtvrtou akcí 25. Evropských dnů handicapu, které v Ostravě pořádá Asociace TRIGON, byl workshop s podtitulem Rodina a handicap. Dvacítka českých a zahraničních specialistů na péči, vzdělávání a práci s lidmi s postižením hledala odpověď na otázky, jakou roli hraje handicap v životě rodiny a jakou podporu taková rodina potřebuje, aby byla spokojená.

Více než dvouhodinová debata v prostorách Asociace TRIGON přinesla řadu zajímavých názorů a zkušeností. Jana Jochová Trlicová (Aliance pro rodinu, ČR) se například zamýšlela nad zdravím jako nejvyšší lidskou hodnotou: „Nezpochybňuji, že zdraví je důležitá hodnota, na druhé straně existují i jiné zásadní lidské hodnoty – patří k nim i víra… Znám spoustu rodin, které žijí s handicapem, a mají pocit, že jsou zdravé.“

Podle Kláry Vítkové Rulíkové (Klub dvojčat a vícerčat, ČR) zasahuje dnes do rodin stát natolik, že přirozené uspořádání pomalu mizí. Rodina je atomizována.

Mélanie Delacre Le Gall (IME/SESSAD Plorin les Morlaix, Francie) uvedla, že ke spokojenosti potřebují rodiny především uznání a podporu. „Pečujeme o rodiny nejrůznějších typů. A vždy musíme rozpoznat jejich individuální priority a hodnoty. Teprve pak můžeme poskytovat účinnou péči,“ uvedla.

Často kladenou otázku, proč přibylo tolik autistických dětí či lidí s Aspergerovým syndromem, zodpověděla Naděžda Bartošíková (Speciálně-pedagogické centrum Ostrava-Zábřeh, ČR). „Dříve jsme měli více prostoru, generace dnešních dětí a jejich rodičů žije pod velkým tlakem společnosti, médií, školy. Vytrácí se individualita a tolerance. Když má stát, kraj nebo škola nějaké pravidlo, vyhovuje mu jen určitý počet dětí. Nikdy ne všechny. Proto přibývá diagnóz,“ sdělila.

Jako další podmínku spokojenosti rodiny s handicapovaným členem jmenovala Jana Jochová Trlicová společenskou svobodu.

Régine Le Sann (Služby speciálního vzdělávání a péče v domácnosti, Francie) přítomným přiblížila práci multifunkčních komisí složených z členů mnoha profesí, které s handicapovaným dítětem ve Francii pracují přesně podle jeho potřeb a vývoje: „Děláme všechno pro to, abychom zlepšili samostatnost dítěte. Jeho program reviduje komise minimálně jednou ročně a přizpůsobuje aktuálnímu stavu a požadavkům.“

Potřebu odlehčovací služby zmínila Hana Stachová (psycholožka, ČR), Eva Sroková (speciální pedagožka, ČR) se pozastavila nad dopady inkluze, ke kterým patří kromě jiného také uvadající zájem o spolupráci rodičů postižených dětí s odborníky speciálních škol. „Naše speciální školy považuji za rodinné stříbro. Můj názor je takový, že ne všechny děti lze zařadit do běžného vyučování. Zvláště ty s mentálními retardacemi do něj ani s pomocí asistenta nezapadají,“ řekla.

Velkou úlevu pro rodiny žijící s handicapem spatřovala Naděžda Bartošíková v možnosti navštěvovat pouze jedno místo s mnoha odborníky – psychologem, rehabilitačním pracovníkem, lékařem, logopedem, pedopsychiatrem.

Ilona Rzemieniuk (Nie-Grzeczne Dzici, Polsko) zmínila problematiku zaměstnávání handicapovaných. Rodiče by měli být klidní, že jejich dítě najde práci. Uvedla, že v Holandsku má kromě jiných práv každý občan také právo na práci.

„Jednou ze zásadních podmínek spokojené rodiny s handicapovaným členem je podpora. A to celoživotní. Je třeba říct, že rodina, která má postižené dítě, ho má na celý život,“ shrnula brainstorming ředitelka pořádající Asociace TRIGON Olga Rosenbergerová.

Tisková zpráva v .pdf ke stažení zde.

 

PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

 

 

 

ASOCIACE TRIGON - DĚLÁME SVĚT BAREVNÝ A RADOSTNÝ

podporují nás

Top